Když se vdává svatební koordinátorka

Jak vypadá svatební plánování, když se vdává svatební koordinátorka? A co když okolnosti změní představu vysněné svatby? Proč snoubenci jako téma svatby zvolili „Malého prince“? Pojďte se s námi začíst do vyprávění koordinátorky Martiny z Akce Stylově, jak vypadal její svatební den.

Jako svatební koordinátorka pracuji od roku 2013 a musím upřímně říci, že miluji svatby. Dělám opravdu svou práci snů. Všichni v okolí mi tuto práci závidí, i když každá svatba není na první pohled tak jednoduchá na přípravu a organizaci a skrývá se za tím hodně hodin tvrdé práce.

I na mě musela přijít jednou řada a když se tak stalo, tak jak vlastně má vypadat můj svatební den? Na svou vlastní svatbu jsem se upřímně asi netěšila. Viděla jsem tolik možností svateb, jejich výzdob, dekorací, svatebních míst, že jsem si nemohla vybrat, co se nejvíce líbí mě samotné.

Vždy jsem vtipkovala, že se jednou budu vdávat u moře, protože tam nemusím zařizovat tolik těch drobných detailů, které dělají svatbu svatbou. U moře bychom byli jen my a rodina, a ještě si to užili jako dovolenou…

Tenhle styl svatby mi ale nebyl přán díky celosvětovým výkyvům s onemocněním Covid, který v březnu ohrozil i Českou republiku, a dokonce se na nějaký okamžik zavřeli i hranice. Tak co teď? Udělat svatbu v ČR nebo ji odložit? Rozhodli jsme se pro svatbu v Čechách a začali plánovat. Asi bych měla hlavně zmínit, že jsme se pro přípravu svatby rozhodli v dubnu 2020.

Když jste svatební koordinátorkou, neznamená to, že máte neomezené možnosti. I já musela hledět na finanční rozpočet, na potřeby své rodiny a na vhodný termín svatby. Co nás všechny jistě ovlivňuje je cena za pronájem objektu, možnost ubytování, volný termín objektu apod. Nebudu vám lhát, obepsala jsem a zjišťovala cenu pronájmů u více jak 50 objektů. Ceny se velmi lišily. Rozhodla jsem se pro statek, který jsem dříve neznala, tudíž to pro mě byla i nová výzva. Žádné místo, které bych znala skoro poslepu. Prostě a jednoduše, nesáhla jsem po jistotě místa, které znám 🙂

Termín svatby byl vybrán na srpen 2020, což znamenalo, že máme na přípravy necelé 4 měsíce. Jiné nevěsty plánují svatbu klidně i rok a půl dopředu a já měla jen pár měsíců.

Hned po výběru místa jsem měla jasno, kdo mě musí oddat. Jediný oddávající, díky jemuž proslovu i já mívám na svatbách lesklé oči, měl bohužel ale můj termín plný. Rozhodla jsem situaci nekomplikovat a spokojit se s „úředním“ obřadem, ale to bych nebyla já, abych si to neupravila podle svého. Sepsala jsem si vše, co bych si přála, aby pan oddávající zmínil.

A bylo to tu, na řadu přišla otázka, kterou kladu vždy klientům, jak si svatbu představují? V jakém stylu má svatba být? Začalo to nevinně. Rozhodla jsem se, že si sama udělám sv.oznámení. Musím říci, že čím více designů mi prošlo pod rukama, tím více jsem byla bezradná. Každé bylo něčím krásné a unikátní a já prostě neuměla vybrat jen jedno. Tak jsem se rozhodla, že si ho vytvořím celé úplně sama. Ani jsem se nenadála a už bylo vše v designu mé nejoblíbenější knihy Malý Princ. Až potom mi docházely ty malé detaily, že malý princ má iniciály MP jako jsou naše jména Martina a Petr, že malý princ je malý blonďatý hoch a my máme malého blonďatého syna. Ve finále k nám tenhle styl svatby seděl jak ulitý.

Všichni na mě koukali jak na blázna, když jsme na místo svatby převáželi dvě plná auta dekorací a ještě plný přívěsný vozík. Nikdo nechápal, co vše vezu a proč toho tolik potřebuji. Až když jsme vše vyzdobili, byli překvapeni a pochopili, jak do detailu svatební koordinátorka přemýšlí, aby svatby byly dokonalé. Kolik detailů do svatby zakomponovávají.

Musím říci, že se na nás trochu naše rodiny zlobily. Chtěli nám pomoci s přípravami a organizováním, ale já si vše zařídila sama. Vždy když přišli s nápadem, co by udělali, už jsme to měla zařízené po svém. Přeci jen vím nejlépe, co je nutné zajistit a vyřídit. Sáhla jsem po všech dodavatelích, které mám již několik let prověřené a opět jsem se nezklamala. Většina byla překvapena, že se konečně vdávám také já 🙂

Ani jsem se nenadála a svatební den byl tu. Obřad byl v sobotu v 15.h na statku pod mohutným obrovským stromem. Obřad u majestátného stromu byl má podmínka, má pro mě význam života a rodiny.

Bylo spoustu času celou výzdobu připravit v pátek den předem, dále doladit detaily ve svatební den ráno, rodina si dokonce stihla dát oběd a děti vyspinkat po obídku 🙂

Ano, nervy pracovaly. Mělo nám pršet. Nemohla jsem kvůli předpovědi počasí ani den předem spát. Varianta B pro deštivé počasí prostě nepřicházela v úvahu. Další můj největší strašák byla organizace. Jsem zvyklá mít vše na starost, vše hlídat podle svého a teď jsem musela vše nechat jen na své kolegyni.

Nebála jsem se, jestli mi vydrží účes, jestli budu hezká v šatech, ale jestli se všichni budou bavit a budou spokojení. To je totiž to nejdůležitější, co chci i pro své klienty. Svatbu svatbou totiž nedělají jenom dekorace, ale hlavně spokojená rodina a přátelé.

Jak jsem již zmínila, svatbu jsme měli až od 15h, tudíž ten den neskutečně rychle utekl. K obřadu naštěstí nepršelo. Oddávající krásně zakomponoval do své řeči naše životní okamžiky, co jsem chtěla, aby zmínil. Rodina pro nás měla překvapení ve formě písně na míru, u které jsme se všichni nasmáli. My si pro hosty připravili stírací losy, díky kterým jsme potěšili zase my je. Také jsem se rozhodla, že nebudu házet květinu, ale darovaji své sestře. Ať už to taky s partnerem rozseknou. A jako třešničku na dortu jsem si pro hosty připravila svatební dar knihu Malý princ s osobním věnováním.

Všichni obdivovali detaily, na kterých jsem si dala záležet a já v ten okamžik věděla, že ta píle a dřina za to stály, že hosté budou vzpomínat na naši svatbu jako na tu trochu jinou a zajímavou a tématickou, než jaké jsou běžné. Ale řeknu Vám, doufám, že jsem se vdávala opravdu jen jednou 🙂